Ne. Povodňový plán stavby a havarijní plán stavby jsou dva samostatné dokumenty, které řeší rozdílná rizika.

Povodňový plán stanovuje, jak postupovat při nebezpečí povodně nebo během povodně. Řeší například sledování vodních stavů, ochranu pracovníků, stavební techniky a materiálu, zabezpečení staveniště nebo jeho případné vyklizení.

Havarijní plán stanovuje postup při úniku pohonných hmot, olejů, chemických přípravků nebo jiných závadných látek, které by mohly znečistit povrchové či podzemní vody. Úřady často požadují oba dokumenty současně. My je můžeme zpracovat společně, takže stejné informace a podklady nebudete předávat dvěma různým zpracovatelům.

Povodňový plán se zpracovává zejména pro stavby, které se nacházejí v záplavovém území, jsou ohrožené povodní nebo by mohly zhoršit její průběh. Povinnost může být stanovena také přímo v rozhodnutí, závazném stanovisku nebo jiné podmínce vydané pro konkrétní stavbu.

U staveniště se posuzuje nejen budoucí budova, ale také dočasné objekty, stavební jámy, zařízení staveniště, uložený materiál, zemina, technika a další předměty, které by voda mohla poškodit nebo odplavit. Vodní zákon upravuje povodňové plány staveb v § 71 odst. 4 a v pochybnostech o rozsahu povinnosti rozhoduje vodoprávní úřad.

Ano. Pokud je zpracování povodňového plánu uvedeno jako podmínka povolení, stanoviska nebo jiného rozhodnutí, je potřeba tuto podmínku splnit v rozsahu a termínu, který úřad stanovil.

Doporučujeme nám zaslat přímo dokument, ve kterém je požadavek uveden. Z jeho přesného znění zjistíme:

• zda potřebujete povodňový plán, havarijní plán, nebo oba dokumenty,
• pro jakou fázi stavby mají být zpracovány,
• kdo se k nim má vyjádřit,
• kdo má plán potvrdit nebo schválit,
• zda musí být hotové před zahájením stavebních prací.

Nemusíte tedy sami rozpoznávat, co úřad formulací zamýšlel.

Může se to stát. Vymezené záplavové území je důležitým podkladem, ale není jediným kritériem.

Povodňový plán může být požadován také tehdy, pokud je stavba jiným způsobem ohrožena povodní nebo by zařízení staveniště, uložený materiál, dočasné konstrukce či terénní úpravy mohly zhoršit odtok vody. O rozsahu povinnosti může v pochybnostech rozhodnout vodoprávní úřad. Rozhodující proto není pouze vzdálenost od vodního toku nebo zakreslení parcely v povodňové mapě, ale konkrétní umístění, terén, způsob provádění stavby a podmínky stanovené úřadem.

Rozestavěný objekt se při povodni chová jinak než dokončená budova. Na staveništi se mohou nacházet výkopy, provizorní komunikace, dočasné sklady, kontejnery, volně uložený materiál, zemina, stavební stroje nebo látky, které by voda mohla odplavit.

Povodňový plán pro období výstavby proto stanovuje konkrétní postupy například pro:

• sledování vývoje povodňové situace,
• varování pracovníků,
• přerušení stavebních prací,
• odvoz nebo zabezpečení techniky a materiálu,
• ochranu výkopů a rozestavěných konstrukcí,
• uvolnění cest, kterými musí voda bezpečně odtékat,
• případnou evakuaci osob ze staveniště.

Plán musí odpovídat skutečnému uspořádání staveniště a způsobu provádění stavby.

Rozhodující je především znění povolení, stanoviska nebo smluvních podmínek konkrétní stavby.

Vodní zákon spojuje povinnost zpracovat povodňový plán stavby s jejím vlastníkem. U stavby ve fázi realizace však bývá zajištění dokumentace často úkolem stavebníka nebo investora, zatímco zhotovitel dodává informace o organizaci staveniště, technice, materiálech a odpovědných osobách.

U havarijního plánu je povinným subjektem uživatel závadných látek – tedy ten, kdo s pohonnými hmotami, oleji, chemickými přípravky nebo dalšími závadnými látkami skutečně nakládá. Může jím být investor, provozovatel i stavební firma. Na začátku proto vždy ověříme, na koho je povinnost navázána a na koho má být dokumentace zpracována.

Povodňový plán se skládá z věcné, organizační a grafické části.

Obsahuje zejména:

• popis stavby a staveniště,
• charakteristiku povodňového ohrožení,
• vodní toky a další zdroje možného zaplavení,
• způsob sledování vodních stavů a vývoje počasí,
• stupně povodňové aktivity a činnosti při jejich dosažení,
• odpovědné osoby a důležité kontakty,
• způsob varování pracovníků,
• ochranu osob, techniky, materiálu a rozestavěných objektů,
• postup při přerušení prací a vyklizení staveniště,
• evakuační a přístupové trasy,
• mapové přílohy,
• způsob spolupráce s povodňovým orgánem obce.

Rozdělení povodňového plánu na věcnou, organizační a grafickou část vychází přímo z § 71 vodního zákona.

Havarijní plán je potřeba zejména tehdy, pokud se na staveništi nakládá se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo způsobem, který představuje zvýšené nebezpečí pro povrchové či podzemní vody.

Na stavbě může jít například o:

• pohonné hmoty skladované pro doplňování techniky,
• motorové a hydraulické oleje,
• chemické přísady,
• nátěrové a izolační hmoty,
• prostředky pro čištění a odmašťování,
• některé stavební směsi,
• kontaminovanou vodu nebo zeminu,
• odpady obsahující závadné látky.

Zvýšené riziko se posuzuje přísněji například v záplavovém území, na vodním toku, u vodní nádrže, v jejich blízkosti nebo poblíž kanalizačních vpustí odváděných do povrchových vod.

Samotné pohonné hmoty v provozních nádržích jednotlivých vozidel a mobilních stavebních strojů obvykle automaticky neznamenají nakládání se závadnými látkami ve větším rozsahu. Vyhláška pro tento případ stanovuje výjimku.

Jiná situace ale nastává, pokud se na staveništi:

• pohonné hmoty skladují v nádržích, sudech nebo přenosných obalech,
• technika pravidelně doplňuje z mobilní nebo stacionární nádrže,
• skladují větší množství olejů nebo chemických přípravků,
• provádí servis či opravy strojů,
• nacházejí závadné látky v blízkosti toku, nádrže nebo kanalizačních vpustí,
• nebo havarijní plán výslovně požaduje úřad.

Proto je potřeba posoudit celý způsob provozu staveniště, nikoliv pouze počet stavebních strojů.

U povodňového plánu se přesněji používá termín potvrzení souladu, nikoliv schválení.

Soulad věcné a grafické části povodňového plánu stavby s povodňovým plánem vyšší úrovně zpravidla potvrzuje povodňový orgán obce, na jejímž území se stavba nachází. Pokud stavba svým rozsahem nebo vlivem významně přesahuje území jedné obce, potvrzuje soulad nadřízený povodňový orgán. Potvrzením souladu se věcná a grafická část plánu stává závaznou. Konkrétní postup může být upřesněn v podmínkách vydaných pro danou stavbu.

Vodní zákon u povodňového plánu stavby obecně stanovuje potvrzení souladu příslušným povodňovým orgánem. Vyjádření správce toku ale může být požadováno v konkrétním rozhodnutí, stanovisku nebo v rámci postupu dohodnutého s příslušným orgánem.

U havarijního plánu je situace jednoznačnější: pokud může havárie ovlivnit vodní tok, musí být havarijní plán před schválením projednán s jeho správcem.

Z požadavku úřadu vždy ověříme, která vyjádření budou pro konkrétní stavbu potřeba.

Ano. Nezpracujeme pouze text dokumentu, ale můžeme zajistit také jeho projednání v dohodnutém rozsahu.

Podle konkrétní situace zajistíme například:

• předložení povodňového plánu k potvrzení souladu,
• projednání se správcem vodního toku,
• předložení havarijního plánu vodoprávnímu úřadu,
• komunikaci k případným připomínkám,
• zapracování požadovaných úprav,
• přípravu finálního znění dokumentace.

Na začátku vám sdělíme, které kroky jsou zahrnuté v nabídce a kde bude potřeba vaše součinnost nebo podpis.

Základem je dokument, ve kterém úřad zpracování plánu požaduje. Dále obvykle potřebujeme:

• projektovou dokumentaci,
• celkovou situaci stavby,
• plán zařízení staveniště,
• popis organizace výstavby,
• předpokládaný harmonogram prací,
• informace o stavebních objektech a pracovních etapách,
• přehled používané techniky,
• seznam skladovaných pohonných hmot, olejů a dalších závadných látek,
• jejich předpokládané množství a způsob uložení,
• bezpečnostní listy, jsou-li k dispozici,
• popis odvodnění staveniště a kanalizace,
• kontakty na investora, zhotovitele, stavbyvedoucího a odpovědné pracovníky.

Nemáte všechny podklady připravené? Po prvotním posouzení vám pošleme konkrétní seznam toho, co bude pro vaši stavbu skutečně potřeba.

Ne u každé zakázky. U jednodušších staveb může být možné plán zpracovat z kvalitní projektové dokumentace, mapových podkladů, fotografií a informací od investora nebo zhotovitele.

Místní šetření doporučíme zejména tehdy, pokud z podkladů není jasné:

• kudy může voda na staveniště přitéct,
• jak je území odvodněné,
• kde se nacházejí vpusti a kanalizační šachty,
• kam bude uložena technika, materiál a závadné látky,
• zda jsou příjezdové a evakuační trasy použitelné také při zvýšené hladině vody.

Nutnost prohlídky posoudíme předem a zahrneme ji do nabídky.

Doba zpracování závisí na rozsahu stavby, kvalitě dostupných podkladů, počtu dotčených vodních toků, složitosti provozu staveniště a na tom, zda potřebujete jeden, nebo oba dokumenty.

Do celkového termínu je potřeba započítat také čas na:

• doplnění chybějících podkladů,
• projednání se správcem vodního toku,
• potvrzení souladu povodňového plánu,
• schválení havarijního plánu vodoprávním úřadem,
• případné zapracování připomínek.

Po obdržení požadavku úřadu a základní dokumentace vám sdělíme reálný termín pro konkrétní zakázku. Pokud máte stanovenou lhůtu nebo plánovaný termín zahájení prací, uveďte jej hned v poptávce.

Záleží na přesném znění podmínky stanovené úřadem.

Pokud rozhodnutí nebo stanovisko uvádí, že má být plán zpracován, potvrzen nebo schválen před zahájením stavby či stavebních prací, je potřeba tento požadavek splnit předem. Samotné objednání dokumentace nebo odevzdání návrhu ke schválení nemusí být dostačující. Proto doporučujeme řešit plány s dostatečným předstihem. Vedle samotného zpracování je potřeba počítat i s časem, který budou potřebovat dotčené orgány a správce toku.

Vodní zákon nestanovuje pro povodňový plán stavby jednoduché datum, po kterém by automaticky přestal platit. Plán však musí odpovídat skutečným podmínkám.

Při podstatné změně okolností je potřeba povodňový plán přezkoumat a podle potřeby neprodleně upravit nebo doplnit. Organizační část, zejména jména odpovědných osob a kontakty, se aktualizuje průběžně. Povodňový plán pro dobu výstavby prakticky slouží po dobu, pro kterou byl zpracován. Po dokončení stavby je potřeba posoudit, zda má být nahrazen povodňovým plánem hotového objektu nebo areálu.

Ano, pokud změna ovlivní údaje nebo postupy uvedené v plánu.

Aktualizaci může vyžadovat například:

• změna hlavního zhotovitele nebo stavbyvedoucího,
• nové odpovědné osoby a telefonní kontakty,
• jiné umístění zařízení staveniště,
• přesunutí skladu pohonných hmot nebo chemických látek,
• změna příjezdových či evakuačních tras,
• zahájení nové etapy výstavby,
• změna odvodnění staveniště,
• použití jiných závadných látek nebo většího množství těchto látek,
• výrazná změna terénu nebo rozestavěných konstrukcí.

Povodňový plán se při podstatných změnách podmínek přezkoumává a případně neprodleně aktualizuje.

Dokumentace musí jednoznačně určit, kdo za jednotlivé činnosti odpovídá. Nestačí pouze obecně uvést, že odpovědnost mají „zhotovitelé“.

Je potřeba stanovit například:

• kdo sleduje povodňovou situaci,
• kdo rozhodne o přerušení prací,
• kdo zajistí varování a odchod pracovníků,
• kdo přemístí techniku a materiál,
• kdo má přístup k havarijním prostředkům,
• kdo hlásí případný únik,
• kdo komunikuje s investorem, úřady a správcem toku.

Pokud na jednom provozním území nakládá se závadnými látkami více subjektů, musí být jejich havarijní plány a postupy vzájemně koordinované.

Pošlete nám rozhodnutí, stanovisko nebo jiný dokument, ve kterém je požadavek úřadu uveden. Připojte alespoň základní situaci stavby a informaci o plánovaném termínu zahájení prací.

Požadavek prověříme a vysvětlíme vám:

• jaké dokumenty budete potřebovat,
• jaké podklady je nutné doplnit,
• kdo bude plán potvrzovat nebo schvalovat,
• zda jsou potřeba další vyjádření,
• jaký bude další postup.

Nemusíte předem znát přesný název dokumentu ani příslušný právní postup.

Může to být nutné. Povodňový plán pro období výstavby odpovídá dočasným podmínkám staveniště. Po dokončení se ale změní využití objektu, pohyb osob, únikové trasy, odpovědné osoby, technické vybavení i způsob ochrany majetku.

Pokud se hotový objekt nebo areál nachází v záplavovém území, je ohrožen povodní nebo by mohl zhoršit její průběh, může být potřeba povodňový plán dokončeného objektu nebo areálu. Povinnost zpracovat povodňový plán pro takové stavby stanovuje § 71 odst. 4 vodního zákona. Plán pro výstavbu tedy nelze automaticky ponechat jako plán pro následný provoz.

Záleží na tom, jak bude dokončený objekt nebo areál využíván a s jakými látkami se v něm bude nakládat.

Havarijní plán může být potřeba například pro:

• výrobní provozy,
• sklady pohonných hmot a olejů,
• zemědělské areály,
• provozy nakládající s hnojivy,
• servisní a dopravní areály,
• sklady chemických látek,
• provozy se zvýšeným rizikem ohrožení vody.

Havarijní plán stavby řeší rizika během výstavby. Provozní havarijní plán musí vycházet ze skutečné technologie, skladovaných látek, kanalizace, zabezpečení a odpovědnosti v dokončeném objektu. Povinnost vzniká při nakládání se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo se zvýšeným nebezpečím pro vody.

Označení „povodňový plán firmy“ nebo „povodňový plán areálu“ se běžně používá pro povodňový plán dokončeného objektu či souboru objektů.

Povodňový plán stavby pro období výstavby se však zaměřuje na dočasná rizika staveniště. Řeší stavební techniku, materiál, výkopy, rozestavěné konstrukce, provizorní trasy a aktuální organizaci prací.

Povodňový plán dokončeného areálu naopak vychází z běžného provozu, počtu zaměstnanců, skutečných únikových tras, technologií a trvalých způsobů ochrany objektu. Jde proto o dva rozdílné stavy, které musí být v dokumentaci zohledněny.